Jako architekt se specializuje na bytovou výstavbu a BIM, stojí za ním například projekty bytových domů v Hostivaři. Jan Beneš je ale zároveň vedoucím technické podpory Cegra, zabývá se technologiemi v ekosystému Archicadu a má na starost jeho lokalizaci pro český trh.
Co tě přesvědčilo ke spolupráci s Cegra?
V roce 2008, kdy jsem byl ve druhém ročníku fakulty architektury a stavitelství na ČVUT, mě oslovil starší kamarád, který zrovna v Cegra končil na pozici technické podpory. Chytil mě na chodbě, kde jsem na parapetu na klíně rýsoval nějaký graf. Bylo to, tuším, na stavební fyziku a rýsoval jsem ho samozřejmě v Archicadu. Slovo dalo slovo, domluvil mi pohovor, my se dohodli a já nastoupil. Starali jsme se o všechny technické věci kolem Archicadu, o podporu, školení, prezentace, lokalizaci… Časem se práce s Archicadem stala neoddělitelnou součástí mého profesního života, z brigády se postupně stalo zaměstnání. Nemalou zásluhu na mém přesvědčení měla i atmosféra a dobrá parta ve firmě.
Jak jsi tehdy vnímal BIM?
Upřímně? Nijak. Byl to pro mě úplně nový svět. Jsem gymplák, o projektování jsem toho věděl zhruba tak za tři semestry a o BIMu jsem neměl vůbec potuchu. A vlastně to byla i velká výhoda. Hledal jsem svůj program a chtěl jsem si vyzkoušet všechny možné cesty. I ty slepé. Nakonec padla volba na Archicad. To, že při projektování vznikal virtuální model domu, ne jen 2D výkresy, mě ohromilo. Tenkrát se ještě používal termín virtuální budova, který mi pořád dává větší smysl než BIM, který jej časem nahradil.
Mimo to, že vedeš tým technické podpory Archicadu, máš také vlastní projekci. Dovedeš si představit, že bys neBIMoval?
Vůbec! Nedokážu si představit, že bych musel kreslit výkresy jen ve 2D.
Podle AI není BIM software, ale metoda práce založená na sdíleném 3D datovém modelu, digitálním dvojčeti, místo 2D výkresů, což zajišťuje efektivní spolupráci a koordinaci mezi všemi účastníky projektu. Odhalíš aspoň pět konkrétních BIM postupů či možností, bez kterých by ses dnes jako projektant neobešel?
To je těžká otázka… Používám je automaticky, tak nad tím snad ani nepřemýšlím. Tak tedy modelování budovy, generování dokumentace, sdílení geometrie, extrakce nemodelových dat a informační filtr.
Co si mám představit pod extrakcí nemodelových dat a informačním filtrem? Do jakých výstupů, resp. částí dokumentace, které odevzdáváš, se tyto funkcionality propisují?
Všechno souvisí se stylem práce a pracovními postupy v Archicadu – od studie po odevzdání projektu. Využívám data, která jsou v modelu implicitně, ať už z principu, či jako součást nastavení ze šablony, nebo i později doplněná. Extrakce nemodelových dat je vznešené pojmenování pro vykazování pomocí interaktivních tabulek prvků – typicky pro běžnou tabulku místností. Informačním filtrem mám na mysli grafické nebo textové, například pomocí popisek, zvýraznění prvků modelu. Vedle klasických popisek a anotací informační filtry využívám často při kontrole modelu. V kombinaci s grafickými styly můžu ověřovat model z různých úhlů pohledu, jako jsou třeba správné zatřídění do podlaží, klasifikace prvků modelu nebo vizuální kontrola vlastností.
Hledal jsem svůj program a chtěl jsem si vyzkoušet všechny možné cesty. I ty slepé. Nakonec padla volba na Archicad. Časem se stal neoddělitelnou součástí mého profesního života.
Další tvojí archicadovskou aktivitou je jeho lokalizace, na níž se podílíš už hodně dlouho. Jak ten proces aktuálně probíhá a jak se vyvinul od doby, kdy se ho účastníš?
Lokalizaci se věnuji prakticky od začátku svého působení v Cegra, kdy jsem poprvé překládal verzi 12. Od té doby se příliš nezměnilo. Dostanu texty v angličtině a přeložím je. Za těch 17 verzí se ale změnil software, který používáme, a dávkování lokalizace. Dřív bylo zvykem, že jsem přeložil celý lokalizační balík, například prostředí programu nebo nápovědu, a za jeden dva měsíce bylo na rok hotovo. Dnes lokalizace přichází po malých projektech prakticky průběžně. Je to dáno i tím, že průběžné aktualizace přináší sem tam nějakou novou funkci…
Lokalizace jsou překlad, vytváření místních šablon a vlastností a mnoho dalšího. Zvláštní kapitolou je hledání odpovídajících termínů. Krásným příkladem je archicadovská kresba nebo vrstva. Co byl či je tvým největším oříškem, pokud jde o termíny?
Je fakt, že sem tam si nad termíny lámu hlavu. Probíráme je i napříč týmem podpory a hledáme to nejlepší slovo nebo spojení. Výsledkem může být termín, který není doslovným překladem anglického originálu. Je to tím, že v angličtině může být často význam konkrétního slova trošku posunutý a při tupém překladu pak nedává v českém prostředí smysl. Jeden z největších oříšků na mě padl hned při první lokalizaci, kdy jsem překládal Archicad 12. Pro nástroj Curtain Wall jsme dlouho hledali správný termín, který jsme nakonec přeložili jako Zavěšená stěna. Ale praxe ukázala hlavní využití tohoto nástroje a překlad nedával smysl. Pamětníci si jistě vybaví, že jsme o pár verzí později nástroj přejmenovali na současný Lehký obvodový plášť.
Celkem složité jsou překlady, které souvisí s tématy prorůstajícími i mimo Archicad…
Ano, je to tak. Jedná se například o terminologii kolem IFC, DWG nebo SAF, kde není moc prostor pro improvizaci, nebo o nastavení renderovacího enginu Cineware. Ten je převzatý z programu Cinema 4D a vše je v podstatě dané, já to musím převzít. Ale to dohledávání… Z posledních pár let mě napadá ještě Solver (Řešitel), kde jsme zase – i trošku s humorem – ten tupý překlad použili.
Co ti těch osmnáct let s Cegrou přineslo?
Zkušenosti ve všech možných oblastech. Díky každodennímu kontaktu s Archicadem, souvisejícími programy a počítačovým světem obecně, si troufám říct, že se v této problematice dobře orientuji. Jako řadový člen technické podpory jsem se naučil efektivně odhalit, analyzovat a následně vyřešit problém. Na pozici vedoucího řeším věci s větším odstupem a zároveň mám na starost i personální otázky. Velká škola pro mě vždycky byla i spolupráce se zkušenými obchodníky a vedením firmy. Viděl jsem, jak klid, asertivita, konstruktivní řešení krizových situací nebo zdravý nadhled pomůžou při obchodní i každodenní komunikaci. Spoustu těchto zkušeností využiju i jinde. Nejen ve vlastním ateliéru, ale také mimo archicadovský svět.
