Autory architektonického a stavebního řešení bytového domu ve vídeňském 15. okrese jsou Pavel Dvořák a Tomáš Rose z ateliéru Drawcon. Studie i projektová dokumentace k povolení stavby jsou vypracovány ze 3D modelu, v Archicadu 20 a 26, v režimu Teamworku a za současné práce týmu zúčastněných osob. Podrobný model umožnil efektivní adaptaci dokumentace podle požadavků stavebního odboru. Díky práci v Teamworku a generování výkresů ze 3D modelu bylo možné pružně reagovat na krátké lhůty k jejímu doplnění či přepracování na základě změn v posuzování záměru ve stavebním řízení.
Zadní trakt a zahrada. Vizualizace.
Drawcon použil modelování na poměrně jednoduché, ale intenzivní bázi. Jeho základem byla tvorba kompletní nosné konstrukce ve spolupráci se statikou a průběžná kontrola obrysových parametrů stavby v souladu se zastavovacím plánem města.
Pavel Dvořák ke zpracování projektu dodává: „Na to byl kladen důraz již ve studii, kdy jsme pomocnými střešními rovinami definovali možný obestavěný prostor stavby, a během navrhování jsme kontrolovali jeho dodržování. Často jsme využívali i perspektivní zobrazení pro ověření souladu se zastavovacím plánem. 3D i 2D řezy, které jsme generovali z modelu, umožnily rychle najít a pro developera určit prodejní plochy v podkroví. Neobešli jsme se ani bez automatických popisů sendvičových profilů a desek, které jsou provázány se skladbami prvků. Je nutné je v povolovací dokumentaci prokázat a zároveň koordinovat s profesí stavební fyziky. Samozřejmostí je pro nás práce v Teamworku. Jakmile probíhá stavební řízení, přichází požadavky na doplnění či přepracování dokumentace s krátkými lhůtami. Ty nám pomáhá splnit týmová práce na jednom modelu. Výstup používáme i pro tvorbu vizualizací.“
„Architektura developerského projektu
je balancováním mezi požadavky investora a člověka,
který bude ve stavbě žít.“
Důležitá je podle Dvořáka vlastnost Archicadu rozlišovat konstrukce stávající, bourané či nové spolu s nastavením grafických stylů a kombinací zobrazení modelu. To ateliér využívá při rekonstrukcích, ale i při řízeních novostaveb, kde po realizaci stavby přichází fáze doložení skutečného provedení stavby. Porovnáním výkresu povolované stavby a skutečného provedení architekti dokladují, v jakých částech dochází k odchylkám, což výrazně ulehčuje nastavení prvků a jejich zobrazení. „S předpokládanými skladbami konstrukcí pracujeme již ve fázi návrhu stavby. Díky tomu můžeme přepnutím grafického stylu a stylu zobrazení výrazně urychlit práce na povolovací dokumentaci a zahájit koordinace s odbornými profesemi,“ doplňuje Pavel Dvořák. Na projektu se kromě Pavla Dvořáka a Tomáše Roseho podíleli Svitlana Boiko, Jana Nevřivá, Michaela Šourková, Kamil Gros a Roman Chlad.
V proluce husté zástavby obestavují dvůr kompaktní půdorysy a čerpají z něj osvětlení a pobytový prostor.
Bytový dům bude stát v husté městské zástavbě, vyplní uliční proluku a ve vnitrobloku vznikne zadní trakt se čtyřmi ateliéry. Objem a obrys stavby jsou dány regulativy zastavovacího plánu dané zóny, určujícího výšku stavby, hloubku traktu a odstupy částí předstupujících před zastavovací čáry. Venkovní prostory tvoří uzavřený dvůr mezi domem a ateliéry a zahrada na konci parcely, která do vnitrobloku vnáší největší plochu na terénu rostoucí vegetace.
Objem domu téměř vyplňuje limity určené zastavovacím plánem. Části stavby předstupující před stavební čáry jsou prokazovány výpočtem objemu arkýře, délky balkonů a vikýřů.
Objekt stojí na podnoži hromadné garáže, která je vybudována ve stavební jámě pažené předvrtávanou pilotovou stěnou. Horní stavba má monolitické stropy a plánuje se užití prefabrikovaných železobetonových dílců – filigránových stěn zmonolitněných na stavbě. Nejvyšší dvě podlaží domu zastřešuje železobetonový sarkofág. Fasáda je zateplena běžným kontaktním zateplovacím systémem, okna jsou hliníkoplastová a balkonové desky prefabrikované železobetonové.
V kontextu historické měšťanské zástavby jsou pro byty navržena velkorysá okna a k nim přilehlé pobytové plochy, které zajišťují nutný komfort uživatele. Pohled jižní a pohled na uliční trakt ze dvora.
„V povaze klienta je používat osvědčená řešení. A tak je na fasádě uličního soklu stavby uplatněn cihelný pásek a na těle stavby profilovaná omítka. Plechové šablony na střeše vycházejí z místní zvyklosti a požadavku magistrátního odboru pro tvorbu města. Uliční fronta domu vychází z povahy okolní zástavby, ze začlenění do bloku domů z převážně konce 19. století a střešní krajiny šikmých střech a jejich nástaveb. Dvorní fronta je prolomena velkými okny obývacích pokojů a horizontálně členěna balkony na arkýři. Podobný princip se o několik pater níže transponuje na dvorním traktu ateliérů,“ říká Pavel Dvořák.
Technologické řešení domu je poměrně jednoduché a zahrnuje vytápění z centrálního zdroje tepla. Větrání garáže postačuje přirozené a je zajištěno vhodným rozmístěním a dimenzováním větracích otvorů, v případě požáru je odkouření zajišťováno zasahujícími požárními jednotkami. Schodiště je větráno přetlakově, zařízení je v suterénu a přívod vzduchu k němu a rozvod do schodiště je do modelu promítnut prostupy ve 3D.
