Za obnovu hradního paláce hradu Helfštýn získal olomoucký atelier-r Českou cenu za architekturu a prestižní britské ocenění Dezeen Award. Mezi jeho další významné realizace patří stavební úpravy objektu Červeného kostela a CzechGlobe – pavilon D, jehož projekt byl kompletně zpracován v BIMu. Miroslav Pospíšil, který vede ateliér od roku 1992, považuje za absolutní přednost BIMu týmovou spolupráci, sdílení a koordinaci dat s partnery a prezentaci BIM modelu v reálném čase. Tým ateliéru tvoří devět architektů, kteří všichni projektují v BIMu. Počítačovým leaderem je Robert Randys.

CzechGlobe – pavilon D. 2022

Ateliér přešel na Archicad v roce 2008 s příchodem nového kolegy, který s ním měl zkušenost. „Najednou jsme zjistili, jakým způsobem zefektivnit naši práci, která probíhala výhradně v Autocadu. Na počátku šlo zejména o možnost týmové práce na jednom projektu a snahu vyvarovat se již od počátku projekčním nepřesnostem, které vycházejí z konceptu separátní práce na jednotlivých patrech, řezech…,“ vzpomíná  Miroslav Pospíšil. Podle jeho slov si všichni zvykli na benefity, jako jsou přesnost, provázanost, rychlost editace nebo prezentace v reálném čase, dané 3D modelem. Komplexní BIM model je dnes jejich projekčním standardem a snaží se, aby toto reflektovali i projekční partneři, a vzájemná spolupráce byla víc symbiotická.

 

Muzeum Komenského v Přerově – záchrana a zpřístupnění paláce na hradě Helfštýn. 2015–2016. Projekt je zpracován v Archicadu 16 a částečně v BIMu (kombinace 2D, 3D a práce s fotogrammetrickým modelem hradu)

Milníkem v práci ateliéru byla rekonstrukce bývalých tiskáren v Olomouci na Krajský soud. Miroslav Pospíšil k tomu dodává: „Archicad zatím příliš nezohledňuje práci na rekonstrukcích, které obsahují mnoho nuancí nad rámec běžných prvků novostavby a které neodpovídají normám. U některých nástrojů typu schodiště, okno, zeď, střecha nebo klenba. Chybí možnost individuálního nastavení pro prvky, které jsou svou geometrií výrazně mimo normami předdefinované meze, například schodiště, které mají v rameni různé rozměry stupňů.“

 

Vědecká knihovna v Olomouci – stavební úpravy objektu Červeného kostela. 2018–2019. Projekt je zpracován v Archicadu 21 a částečně v BIMu (kombinace 2D, 3D a práce s fotogrammetrickým modelem kostela)

První seznámení s BIMem proběhlo ve spolupráci s firmou CEGRA, kdy ateliér absolvoval týdenní školení s expertem na tuto technologii Radovanem Richtárikem. Po získání základů bylo třeba si jednotlivé postupy osvojit, případně modifikovat, aby lépe vyhovovaly zvyklostem a práci v týmu.

 

Czech Globe – pavilon D. 2022. Projekt je zpracován v Archicadu 24 a kompletně v BIMu (všechny stupně projektové dokumentace)

Ateliér se snaží reflektovat trend projektování v BIMu. „Jsme si vědomi, že stejně jako doposud bylo v naší profesi standardem dwg, do budoucna to jistě bude BIM a s ním i široká škála informací, které může BIM model obsahovat. To je z našeho pohledu asi nejdůležitější faktor, tzn. aby se propojil celý řetězec účastníků projekčního procesu (investor, projektant, profese, realizační firma a potažmo i státní správa) a bylo tak možné maximálně efektivně využít informačního potenciálu a kvalit BIM projektu,“ dodává Miroslav Pospíšil. Podle jeho slov investoři BIM stále víc chtějí a vyžadují. Je ale důležité si nejprve se zadavatelem upřesnit, co si pod tímto pojmem představuje a jakou míru podrobnosti od projektu v BIMu očekává.