Michal Vacek po absolvování stavební fakulty VUT v Brně se během doktorského studia specializoval na aplikaci recyklovaných materiálů v nízkoenergetických a pasivních domech a na trvale udržitelný rozvoj. Od roku 2008 působil na různých pozicích ve společnosti CEEC Research a od roku 2020 je jejím ředitelem.

Michal Vacek, ředitel CEEC Research, v e-mailovém chatu s ředitelem Cegra Tomášem Lejskem.

TL | Kdy jste se prvně potkal s BIM?

MV | S BIM se v rámci činností naší společnosti setkávám často. Ať už při organizaci konferencí, tak při rozhovorech s řediteli projekčních firem, u kterých realizujeme sběr dat a informací pro studie a analýzy o vývoji trhu. Pokud jde o mou první zkušenost s informačním modelem budov, v roce 2019 jsme ve spolupráci s MPO organizovali v ČNB první Setkání lídrů digitalizace českého stavebnictví. MPO tehdy prezentovalo časový harmonogram její praktické a legislativní implementace. Soukromý sektor tehdy harmonogram kvitoval a potvrdil, že bude připraven. Od té doby proběhlo mnoho konferencí, pracovních skupin a debat na zavádění této metody, ale stále se jí nedaří uskutečnit, jak bylo slibováno.

TL | A jak vnímáte BIM?

MV | Jako vystudovaný projektant pozemních staveb považuji BIM za přelomovou metodu srovnatelnou s přechodem od rýsovacích prken ke stolnímu počítači. Celý koncept od přípravy, projekci až po následnou správu bude neocenitelný, i když vstupní náklady budou násobně vyšší oproti standardní dokumentaci. Je tedy zřejmé, že nastavení metodiky, společného jazyka a dalších důležitých kroků pro úspěšné zavedení je běh na dlouhou trať a je potřeba je pečlivě připravit. Pomyslné světlo na konci tunelu ale stále není v dohledu. Soukromý sektor však je opačného názoru a jistě potvrdí, že na přání soukromého investora již tuto metodiku využívá, což je pozitivní, a vysílá jasný signál veřejným investorům o připravenosti českých firem ať už z projekční, nebo realizační oblasti.

TL | Startovním výstřelem pro BIM byla vládou přijatá Koncepce zavádění BIM v ČR, což se stalo v září 2017. Možná není divné, že je třeba rok a půl na to, aby se projevilo, že závod už běží, ale stejně… Není právě přílišná pečlivost tím problémem? Třeba podrobnost, ke které směřuje státem garantovaný datový standard staveb (DDS), je podle mého názoru pro veřejného zadavatele zbytečná.

MV | Na tuto problematiku existuje nesčetně názorů. Podle mého názoru z pozice analytika je důležité nejdříve získat dostatek dat z praxe a na jejich základě jednotlivé oblasti přezkoumat, upravit a nastavit. Přílišná pečlivost může a nemusí být ke škodě, protože pokud se procesy a standardy nastaví hned na startu konkrétně, detailně a v maximální možné a srozumitelné kvalitě, předejde se tím zbytečným komplikacím při implementaci a následném provozu. Zároveň se domnívám, že ne u každého realizovaného projektu je nutná detailní podrobnost, kterou zmiňujete, ale základ by měl být pro všechny stejný. Tedy aby všichni hovořili společným jazykem.

TL | Analyzujete české i slovenské stavebnictví. Jak se liší situace v Česku a na Slovensku z pohledu digitalizace, či přímo implementace BIM?

MV | Troufám si říci, že výše zmíněné neduhy implementace v České republice jsou v porovnání se stavem problematiky na Slovensku marginální. Podle mého názoru rychlejšímu postupu brání pomalé a neustále odsouvané patřičné legislativní kroky. Například současný slovenský stavební zákon bez jakékoliv novelizace se již brzy dožije padesátého výročí. To ovšem neznamená, že se nenajdou světlé výjimky z řad projekčních firem, které problematiku ovládají, nebo na druhé straně investoři, kteří ji u svých plánovaných projektů vyžadují. Je jich však výrazně méně než v České republice.

Jako pozitivní fakt vnímám technologický posun
v průběhu doby a chuť firem, třeba inspirací
ze zahraničí, investovat do rozvoje a pokroku,
jehož důkazem může být právě metoda BIM
nebo stavebnictví 4.0.

TL | Stavebnictví analyzujete prostřednictvím různých profesních skupin, mimo jiné stavebních firem a projekčních společností. Která z těchto skupin, stavaři nebo projektanti je podle vašich zjištění aktivnější v zavádění BIM?

MV | V první řadě samozřejmě záleží na požadavku investora. Pravidelně se setkáváme s informacemi, že jak privátní, tak veřejní zadavatelé poptávají realizaci zakázky v modelu BIM. Paradoxně se ale najdou případy, kdy se jedná o obrovskou zakázku v řádu miliard korun, co se týče realizace, a zadavatel toto rozhraní nepožaduje. Člověk pak kroutí hlavou, ale důvody pro takové rozhodnutí můžou být různé. Pokud mám odpovědět na otázku, jsou to jednoznačně projekční společnosti, které jsou pro přípravu projektu v BIM připraveni. Generální dodavatel stavby je pak vybrán na základě svého know-how, jestli s připraveným prostředím dokáže pracovat. Pro velkou část předních stavebních firem, které u nás působí, pak tato otázka není problém. Přeci jen bych se vrátil na začátek „potravního řetězce“, a tedy že klíčové rozhodnutí je na straně investora.

TL | Analýzám stavebnictví se věnujete už dlouho. Jaké zjištění vás za tu dobu nejvíce překvapilo?

MV | Analýzám stavebního trhu jsme se začali věnovat v roce 2005, kdy jsme vnímali stále rostoucí poptávku ze strany firem po aktuálních informacích. Informace dostupné na trhu většinou vychází z dat, která jsou vyhodnocována zpětně. My jsme ale přesvědčeni o tom, že trh tvoří především lidé, a že s jejich pomocí lze mnohé předpovídat. Postupně jsme tedy na základě této myšlenky navázali kontakty s lídry stavebního trhu, později přidali segment projekčního a developerského zaměření. Do současné chvíle jsme realizovali nespočet zajímavých rozhovorů, pomohli partnerům k nesčetnému množství obchodních příležitostí, a jak pevně věřím, přispěli k lepšímu a perspektivnějšímu vnímání stavebnictví v očích veřejnosti. Pokud mám odpovědět na otázku, netroufám si ukázat na jeden konkrétní fakt, ale na problematiku jako takovou. Týká se obecně nedostatku odborných pracovníků ve stavebnictví. Jak dělnických, tak odborných profesí. S tímto problémem se setkáváme snad od začátku našich aktivit a nevnímám, že by se do současné chvíle udál výraznější posun k vyřešení. Byť se jedná o komplikované téma.