PROFIL ARCHITEKTA

Architekt | malíř — malíř | architekt

[15.6.2007] Václav Filandr je čerstvým držitelem ceny za rekonstrukci a revitalizaci nádraží Ostrava-Svinov v kategorii Rekonstrukce soutěže Grand prix architektů 2007. Absolvent Fakulty architektury VUT Brno zahájil svou profesní dráhu v roce 1974 v ostravském Stavoprojektu. Na přelomu 70. a 80. let minulého století spolupracoval s doc. Ing. arch. Ivo Klimešem. Zároveň navštěvoval soukromá studia malby u akad. mal. Jaroslava Kapce. V roce 1991 založil Atelier Filandr.

I když je V. Filandr jedním z architektů, kteřípracují bez zázemí vlastní projekční kanceláře, za sedmnáct let činnosti se jeho ateliér stal postupně vývěsním štítem dalších projektových firem. Zabývá se komplexní projekcí občanské vybavenosti, obytných a rodinných domů, věnuje se i návrhům a realizacím interiérů, spolupracuje s dalšími profesními kolegy a organizacemi. Statiku má na starost M. Lukáš, profese firma Thermes, důležitou koordinační složku představují i stavební inženýři a projektanti firmy Marpo. 

K výrazným realizacím ateliéru patří přednáškový sál v Porubě (1992), Prokešovo náměstí (1998), obchodní dům (1989) a velkorozponový podzemní parking (1998) v Ostravě, garáže Černá Louka (1999), charitní domov v Ludgeřovicích (2001), informace města Ostravy (2004), nádraží ČD (2002 – 2006) a přednádražní prostor (2006) v Ostravě-Svinově. 

Z projektů stojí za zmínku hasičská zbrojnice v Ostravě-Pustkovci (2006), dům seniorů v Orlové (2005) nebo garáže Koma v Karlových Varech (2004). 

Realizací, které má architekt Filandr, ústřední a jediná postava ateliéru, za sebou, není mnoho. O to se jim ale mohl věnovat déle a detailněji a na všech stavbách je tato propracovanost jasně vidět. Již dnes za sebou zanechal kvalitní dílo pro budoucí generace. 

Architekt Filandr zastává názor, že každá nej v jeho profesním životě úzce souvisela s realizacemi, které odpovídaly danému projektu, a s jejichž výsledkem jsou spokojeny všechny zainteresované strany. „Takových staveb není mnoho a architekt je jen třetinou v této skupině, která stavbu ovlivňuje, a opravdu záleží na tom, zda všichni zúčastnění chtějí postavit kvalitní dům,“ dodává Václav Filandr. Z tohoto úhlu pohledu je pokládán za povedený projekt charitní domov sv. Mikuláše v Ludgeřovicích. když objekt nedostal žádná ocenění, uznání si vydobyl především u obyvatel obce, jež ocenili záchranu nejen hospodářských budov fary, ale i moderní dostavbu, která část obce oživila při zachování genia loci tohoto místa. 

Charitní domov je především ukázkou výborné spolupráce všech zainteresovaných stran, zvláště pak investora stavby. Zachovaná původní architektura památkově chráněných objektů je doplněna o dobové prvky v tzv. slezské cihelné architektuře. Nová vestavba je vytvořena jako prosklený spojovací krček s vertikálními komunikacemi do stávajících obvodových konstrukcí mezi bývalé hospodářské budovy fary (stáje a stodola). 

Obchodní dům Meinl, který byl projektován ještě za socializmu pro družstvo „Budoucnost“ a jeho realizace sklouzla až do roku 2002, patřil k významným vývojovým mezníkům architektovy činnosti. Velká obchodní plocha (byť s velkým skladovým zázemím, typickým pro socialistické obchody) byla tehdy výhrou pro sídliště Bělský les v Ostravě. Přes přísné protipožární předpisy se povedlo umístit vnitřní eskalátory v třípatrovém objektu mezi zbožím tak, aby nakupující byl neustále ve styku s aktuální nabídkou. V současnosti se stavba dočkala necitlivého řešení. Nový majitel volné plochy rozčlenil a z obchodního domu se stalo nákupní středisko bez prostoru s namačkanými stánky obchodníků. 

Podzemní parking před novou radnicí v Ostravě a parter Prokešova náměstí byl pro změnu technickým oříškem. Stavba, jež se zakládala do spodní agresivní vody nad tektonickým zlomem na hranici poddolovaného území, má dvě podzemní podlaží pod náměstím, ve kterých jsou umístěna velkorozponová parkovací stání v ocelobetonové konstrukci. Řešení parteru památkově chráněného objektu radnice v Ostravě muselo být vyprojektováno tak, aby východy a výjezd výtahu z podzemí minimálně narušily prostor náměstí.

Na začátku rekonstrukce a revitalizace nádraží ČD Ostrava-Svinov bylo několik studií, díky nimž si objednatel uvědomil reálné možnosti celého prostoru. Byly zváženy varianty vytvoření prostoru před nádražím s vazbami na důležitou městskou komunikaci na Svinovských mostech, výstavbu dálnice a jejich přivaděčů a vedení MHD. V současné době byla dokončena realizace 1. etapy, které předcházela několikaletá příprava. 

Realizace se týká nového přednádražního prostoru, rekonstrukce historického, památkově chráněného objektu nádraží a výstavby nové vstupní haly s ČD centrem. Součástí projektu je i objekt, který tvoří severní stranu náměstí před nádražím. Cihelný objekt obsahuje městské informační středisko a provozní prostory Dopravního podniku v Ostravě. 

Historické nádraží je situováno v bývalé uliční frontě. Vybouráním dvou protilehlých a dvou vzdálených objektů vznikl nový přednádražní prostor, do něhož byla nově zavedena autobusová doprava se zastávkami. Umožní městské dopravě se přiblížit do bezprostřední blízkosti nádražní budovy. 

Pro zvětšení kapacity vnitřních prostor výpravní budovy byla před ní přistavěna vstupní hala s pokladnami a ČD centrem. Z ní jsou vstupy do historického objektu, kde jsou další provozní prostory jako čekárny, restaurace, obchody a služby. Historická budova byla rekonstruována do původní neobarokní podoby. Opravena byla i štuková výzdoba v halách objektu. Jelikož z důvodů poddolování celý objekt za svou životnost klesl i s územím o cca 1 m oproti kolejišti, kryté 1. nástupiště neslouží nástupu do vlaků, ale stalo se venkovní čekárnou se stromy, retro stánky a venkovním posezením restaurace.

Přístavba a ostatní prvky v prostoru před nádražím jsou řešeny v kontrastu s historickou budovou a maximálně transparentně. Před historickou budovu je umístěn objekt, který má veškerý obvodový plášť skleněný s tenkými ocelobetonovými sloupy a tenkou plnou střechou. Zasklení je řešeno bezrámově, skla jsou upevněna ve spárách na předepnutých táhlech, které v trvalém předpětí udržují pružiny. Krytí autobusových zastávek v přednádražním prostoru je také pouze skleněné s ocelovou konstrukcí. 

Neobarokní budova je uvolněna ze sevření ulice, která vedla k vlečce bývalé „Manesmanky“. Vytváří dominantu nového přednádražního prostoru s představenou transparentní přístavbou a s nádrží s vodotrysky, jež plní kromě estetické funkce i účel přirozené klimatizace objektu přístavby. Historická budova je viditelná z přednádražního prostoru i z nové vstupní haly. I večer při umělém osvětlení nová přístavba svou transparentností umožní pohled na osvětlenou historickou budovu. 

Toto řešení umožnilo zachránit cennou nádražní budovu na bývalé Ferdinandově dráze a rekonstruovat ji tak, aby vyhovovala dnešním požadavkům na provoz železničního nádraží. 

Vedle své architektonické profese se Václav Filandr věnuje i další umělecké tvorbě. V dnešní době svůj pracovní čas plně rozdělil mezi architekturu, design, malířství a grafiku. V oboru počítačové grafiky jeho díla patří mezi českou špičku. 

Václav Filandr má za sebou kolem dvaceti samostatných výstav zejména na Moravě (Dům umění v Opavě, Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Galerie Chagall v Ostravě) a zúčastnil se i mnoha skupinových výstav. Jeho obrazy visí v soukromých sbírkách v Evropě, dominují společenským prostorům řady firem na Ostravsku či v Praze, mezi něž patří např. hotel Hilton. V polovině července svá díla představí na samostatné výstavě v Galerii Chagall v Ostravě.

10 otázek pro Václava Filandra

Kdyby existovala možnost, volil byste v příštím životě stejnou profesi? 

Pravděpodobně ano. Profese architekta úzce spojuje techniku s uměním, a to mi vyhovuje. 

Jak se díváte s dnešním odstupem na vaše první práce?

Za většinu bych se dnes nestyděl, bohužel se mnoho věcí nepostavilo, nebo bylo přestavěno. 

Kolik hodin denně trávíte v ateliéru? Pracujete o víkendech?

Deset hodin i více, podle množství práce. Pracuji i o víkendech, pokud to je potřeba. Při projektování a především malování příliš čas nesleduji. 

Bez jakého vybavení byste si nedovedl představit svou práci?

Vždycky to jde tímto směrem: hlava, ruka, tužka, papír, počítač nebo malířské plátno. 

Jaký je váš oblíbený architekt?

Nemám oblíbeného architekta, jsou to vždy jednotlivé stavby, které mě osloví. 

Jakou stavbu nejvíce obdivujete?

Galerii Benedikta Rejta v Lounech architekta Emila Přikryla. 

Myslíte si, že výše vašich honorářů odpovídá úrovni a rozsahu vaší práce?

Máte nějaký nesplněný sen ve smyslu, že byste chtěl projektovat určitou stavbu nebo navrhnout interiér či nějaký výrobek? 

Každá dobrá zakázka je určitou výzvou a raději kladu důraz na souznění s investorem, pak se dobře pracuje a je to vidět i na výsledku. 

Existuje ve vaší kariéře nějaký významný mezník nebo osobnost, jež vás ovlivnily? 

Byl to hned začátek, když jsem v roce 1975 nastoupil v ostravském Stavoprojektu k ing. arch. I. Klimešovi a mohl být přítomen a podílet se na opravdové tvorbě. Jedná se například o divadlo v Mostě a divadlo J. Myrona v Ostravě, a ne jen o skládaní hotových panelů k sobě – i když toho jsem si taky později užil. 

Kdyby vám měla zlatá rybka splnit tři přání, jaká by to byla?