Rekonstrukce a dostavba areálu firmy Steel Partner
REALIZACE
Původně rodinný dům s rozsáhlým pozemkem, situovaný na rušné křižovatce v Ostravě-Porubě, byl upraven pro potřeby firmy Stell Partner a doplněn o nový objekt s multifunkčním využitím, určený ...
Rekonstrukce nádražní budovy a restaurace Poděbrady
REALIZACE
Jedna z prvních funkcionalistických nádražních budov na našem území, navíc nedávno prolášena za kulturní památku, se v roce 2015 dočkala částečné rekonstrukce. Záměr byl jasný - částečně ...
Obytná zóna K Lukavici
REALIZACE
Projekt představuje 18 řadových nízkoenergetických rodinných domů s kompletní novou dopravní a technickou infrastrukturou. Rodinné domy jsou koncipovány ve dvou velikostních kategoriích 4+kk a 5+kk.

PROFIL

Domy s vlastním příběhem

[10.6.2012] Tvorba Tomáše Klance je individuální a specifická. Odráží se v ní jeho oddanost a láska k architektuře jako řemeslu. Jeho styl je různorodý a přitom jasně určený. Sám říká, že se brání současnému trendu sterilní moderní architektury. Snaží se oživovat prostory, předměty a materiály, které dovedou stejně jako domy vyprávět příběhy.

Tomáš Klanc vystudoval pražskou Fakultu architektury na ČVUT. Působil zde jako náčelník Spolku posluchačů architektury a byl zástupcem studentů v senátu Fakulty architektury. Již v době studií začal podnikat a hledal příležitosti k seberealizaci. Zprvu to byla podle jeho slov spíše hra na projektování a architekturu, a zabýval se i scénografií.

Na prvních architektonických zakázkách se postupně učil veškeré praktické dovednosti – od jednání s klienty, přes kompletaci projektů, organizaci profesí a dozor na stavbách až po účetnictví. „Profese architekta v sobě zahrnuje spíše roli manažera než umělce. Přitom platí, že poctivá architektura nespadne z nebe, ale je výsledkem zkušeností, které získáte pouze usilovnou prací,“ dodává Tomáš Klanc.

Velkým přínosem pro rozvoj mladého architekta byli první investoři, kteří mu umožnili volně tvořit. V letech 2002 – 2003 vedl společně s Davidem Krausem ateliér Architektura. Poté se osamostatnil a založil vlastní ateliér Klanc, ke kterému vloni přibyla společnost Moje gusto, specializující se na obchod s nábytkem.

Hledání identity a soulad prvků

Pro architekta Klance je zásadně důležité mít kontrolu nad domem od počátku až do konce, tj. od fáze návrhu až po kompletní realizaci včetně interiéru. Zabývá se tedy nejen návrhem a realizací stavby, ale i výběrem vhodných materiálů a zařízení. Tomáš Klanc vysvětluje: „Vnitřní materiály by neměly být v rozporu s celkovým charakterem domu. Důležitou součást mé práce tedy tvoří i poradenství. Klient, který není odborníkem na stavbu domu a jeho vybavení, se jako laik samozřejmě nemůže orientovat v nabídce materiálů, jejich kvalitě a cenách.“

Tomáš Klanc si zakládá na tom, aby měl každý jeho dům příběh. Odmítá dnešní designový neofunkcionalismus a, i když se mu například v realizaci vily v Dolních Břežanech značně přiblížil, neodpustil si dřevěný obklad a historický nábytek, čímž utlumil a vyvážil převahu pohledového betonu. Snaží se hledat ve svých realizacích duši. Použít nádech něčeho netradičního a atypického, co bude mít svůj vlastní příběh, kterým může působit na každého návštěvníka. „Je důležité klientům ukázat, že lepším řešením, než si kupovat italské napodobeniny starého nábytku, je raději se poohlédnout po něčem ve starožitnictví, anebo si třeba přivézt koberec z Indie,“ vysvětluje Tomáš Klanc.

Identitu domu podle Klancových slov tvoří zdánlivě nefunkční prvky, které se do již funkčního konceptu přidávají. Může to být část hrubě nahozené omítky, nebo barevné kanalizační potrubí. Často dokonce tyto momenty přicházejí až v průběhu stavby, jako například do tvaru písmene X sešikmené dřevěné sloupy, které podpírají zastřešení přístavby u rodinného domu na Slapech. Ty by ze statického hlediska klidně mohly stát i rovně. Jde o jakousi přidanou hodnotu, která sice není nutná, ale dodává stavbě onoho ducha, aniž by se jednalo o dekor.

Svépomocí nebo na klíč?

Mnoho lidí, kteří se rozhodnou postavit si svůj vlastní dům, dává přednost hotovým katalogovým domům z obavy před vysokými cenami za služby architekta a stavební firmy. Tomáš Klanc však svým klientům nabízí i úspornější cestu. Velká část jeho realizací totiž vznikla svépomocí. Jedná se zajisté o variantu méně pohodlnou, ale jak sám říká: „Je to součást příběhu. Všichni se účastní, celá stavebníkova rodina, a je to vlastně zábava. A samozřejmě, že když má někdo tři miliony a chce postavit dům za pět, tak mu ani nic jiného než svépomoc nezbývá.“

Stavba svépomocí neznamená, že by si měl klient postavit dům vlastníma rukama. Jde o úsporný způsob výstavby, kdy odpadá mezičlánek zprostředkovatele. Investor zadává práci přímo konkrétním řemeslníkům, které mu architekt může na základě svých zkušeností doporučit. Podobně jako mu doporučuje konstrukce, materiály nebo nábytek. Podle slov architekta Klance je úspora nákladů při takovém způsobu stavění až 30 %, a navíc má majitel vše tak, jak si přeje. Pro tuto cestu je však nutné nadšení a čas, který většina investorů nechce nebo nemůže stavbě obětovat a upřednostňuje stavbu „na klíč“. Kvalitní bydlení za přijatelnou cenu lze podle Tomáše Klance získat i rekonstrukcí. Výhodnější jsou i pozemky ve stávajících částech obcí než developerská rozparcelovaná pole.

Jako příklad lze uvést prvorepublikové nebo dokonce funkcionalistické vily. Jednu takovou rekonstrukci, konkrétně smíchovské vily Klimentka, má na svém kontě i architekt Klanc. Finančně se podle jeho slov nejedná o levnější variantu v porovnání s novostavbou, ale výsledný dům v sobě nese kus historie, kus onoho autentického příběhu, který je nehmotným bohatstvím každého majitele takového domu.

Popisy k fotografiím

1. Dům U potoka, Praha-západ
Dům je tvořen trojicí gradujících hmot. Vnitřní dispozice je podřízena mírné svažitosti terénu a je řešena jako Raumplan – po půlpatrech tak, že každá funkce domu má svou výškovou úroveň. Jednotlivá podlaží jsou přístupná přímo z mezipodest, takže odpadají vnitřní chodby. Centrální zděná část domu kolem schodiště má sedlovou střechu a fasádu z lícových cihel. Zahradní přístavba obytného pokoje a uliční přístavba hobby místnosti jsou dřevostavby s přiznanou nosnou konstrukcí dřevěného skeletu, fasáda přístaveb je ze sibiřského modřínu.

2. Dům s obytnou terasou, Slapy
Dům je adaptací původního zahradního domku. Ve zrekonstruované části objektu, z něhož zbyly jen obvodové zdi a sklep, se nachází ve dvou podlažích pokoje a technické zázemí. Pod uliční štít původního domu, který je zvýrazněn dynamickým přetažením inverzní polovalby, je přistavěna dřevostavba s fasádou z červených cetris desek, která zahrnuje kuchyň, jídelnu a obytný pokoj. Vnitřní prostor L dispozice mezi původním domem a přístavbou tvoří rozlehlá zastřešená obytná terasa. Nosná konstrukce terasy je záměrně ponechána viditelná i se svými tektonickými prvky zavětrování, které tvoří trámy do X. Detaily napojení šikmých trámů vycházejí z historické moravské dřevěné architektury.

3. Dům Na konci cesty, Vrátkov
Dvoupodlažní nízkoenergetická tesařsky na místě stavby postavená dřevostavba je jakoby nabalená na zděném akumulačním jádru nosných zdí kolem obytného prostoru v přízemí. Usazení na zděném jádru vytváří v exteriéru i interiéru přiznanou dynamickou, terasovitou, postupně ustupující kompozici hmot, připomínající lodní palubu. Hlavním hmotovým a konstrukčním prvkem je výrazné sochařsky řešené tvarování nosných konstrukcí na fasádě i v interiéru, které jsou navrženy s ohledem na celkový výraz a siluetu domu. Ta je doslova podtržena křivkou hlavní nosné dřevěné římsy, probíhající v různých výškách kolem celého půdorysu domu. Zastřešené automobilové stání, zahradní pergola a obytná terasa jsou podepřeny staticky prostorově tuhými šikmými sloupy do V.

4. Vila s bazénem, Dolní Břežany
Stavba se skládá z gradující kompozice dvojice hmot. Menší hmota dřevěné přístavby prosklené bazénové haly s dynamicky se zvedající pultovou vegetační střechou přiléhá z jihu k hlavní podélné dvoupodlažní obytné hmotě s plochou střechou. Směrem do zahrady spojuje dvojici hmot rohová obytná terasa, zastřešená pergolou. Obytné místnosti v přízemí jsou se zahradou propojeny celostěnovými prosklenými posuvnými výlohami, které spolu s asymetricky umístěnými lodžiemi u ložnic v patře jsou jakoby v druhém plánu vloženy a vykousnuty do jinak uzavřené kompaktní hmoty domu. V kontrastu se zahradní otevřeností domu je z uliční strany dům pohledově uzavřený, což je zvýrazněno vysokou fasádou bez oken nad vjezdem do garáže a výraznou vodorovnou linií zastřešení vstupu pod jednou z rohových teras. Fasáda je opatřena zatepleným sendvičem z betonové stěrky, pohledový beton se uplatňuje i v interiéru na stropě v 1. NP. Zábradlí na terasách je provedeno z copilitů.

5. Vila s bazénem (interiér), Dolní Břežany
Přiznaný pohledový beton stropu v 1. NP a nosné konstrukční prvky dřevěného trámového stropu ploché střechy v 2. NP a pultové střechy v bazénové hale včetně záklopu z biodesek ukazují tektoniku domu, která je součástí architektury. V interiéru jsou obklady stěn, schodiště, dveře, vestavné skříně a kuchyň řešeny z dýhy z jednoho stromu - jilmu. Stěna s krbem mezi obytným pokojem a pracovnou je obložena kamennou mozaikou. Několik masivních kousků solitérního nábytku spolu s krémovou litou průmyslovou podlahou doplňují jinak funkcionalistický vzhled domu o přidanou hodnotu útulného prostředí.

6. Dům Ve svahu (interiér), Záhořany

Příjemnou zabydlenost interiéru tvoří kombinace: přiznaná dřevěná a ocelová nosná konstrukce stropů, černé marmoleum, lakované vyřezávané zábradlí na schodišti a teakové solitéry jednotlivých kusů nábytku.

7. Půdní vestavba Praha - Bubeneč
Otevřený prostor. Jídelna umístěná přímo uprostřed dispozice hned za vstupem do bytu. Intimitu vstupního prostoru chrání bezpečnostní pancéřové vstupní dveře, které se otvírají tak, že z chodby není vidět do bytu. Centrální jídelna je prosvětlena ze světlíku.

8. Rekonstrukce vily Klimentka, Praha 5-Smíchov
Objekt původně určený k demolici. V rámci rekonstrukce byly provedeny dvorní přístavba a dispoziční změny. Díky zateplení a využití moderních technologií rekuperace a tepelného čerpadla je provoz domu dokonce i energeticky šetrný.

9. Rekonstrukce vily, Kunice
Klasická funkcionalistická vila, která sloužila jako letní byt potomků původních obyvatel, vznikla ve 20. letech jako druhá výstavbová etapa domu, jehož základy jsou minimálně 100 let staré. Třetí, právě dokončená etapa stavby je rekonstrukcí, jejímž cílem bylo navázat na funkcionalistickou prvorepublikovou architekturu, zachovat v domě genius loci příběhu a přitom provést nutné technické úpravy konstrukce a technologické úpravy vybavení tak, aby odpovídaly požadavkům na moderní bydlení mladé rodiny v 21. století. 6


Ing. arch. Tomáš Klanc (1975)


absolvent Fakulty architektury ČVUT
1997 – 2001 - náčelník Spolku posluchačů Fakulty architektury ČVUT
1998 – 2001 - člen senátu Fakulty architektury ČVUT
1998 – 2001 - člen senátu ČVUT
2001 - diplomová práce na FA ČVUT u prof. Jana Bočana
2002 – 2003 - spoluvlastník architektonického ateliéru ARCHITEKTURA, s.r.o.
od r. 2003 - samostatná činnost - ateliér KLANC
od r. 2004 - autorizovaný architekt pro obor pozemní stavby (ČKA 03 276)
od r. 2011 - vlastník společnosti Moje Gusto, s.r.o.

 

15 otázek pro Tomáše Klance

Kdyby existovala možnost, volil byste v příštím životě stejnou profesi?
Asi ano.

Čím jste chtěl být, když jste byl malý?
Od malička jsem chtěl být architekt. Když ostatní chtěli být popeláři nebo kosmonauty, tak já jsem si vystřihoval komunisty cenzurované články o zahraniční architektuře v časopise 100 + 1, kreslil jsem si korintské hlavice sloupů a lepil jsem si modely domů na vláčky TT. Když začaly první počítače IQ 151 a Sinclair, tak jsem si primitivními grafickými programy z jedniček a nul kreslil půdorysy a pohledy na české hrady a zámky …

Jak se díváte s dnešním odstupem na vaše první práce?
Musím se přiznat, že moje školní práce byly opravdu naivní. Bujarý studentský život optimistických 90 -tých let mi tak trochu zabraňoval tomu se do školních prací ponořit tak, jak by asi bylo potřeba, takže ze školy jsem vyšel v podstatě bez jakýchkoli praktických dovedností, pouze s pocitem, že to nějak musím dokázat. Měl jsem velké štěstí na první investory, kteří mě nechali tvořit a vše si vyzkoušet. Tehdy jsem pochopil, že role architekta je opravdu jen z malé části umělecká, naopak že převládá stavařsko manažerská dovednost. Krásných vydesignovaných obrázků úžasné architektury můžeme vidět stovky. Skutečných postavených domů, za kterými se ohlédneme, je však jen velmi málo.

Kolik hodin denně trávíte v ateliéru? Pracujete o víkendech?
Mám kancelář ve stejném domě, kde bydlím, takže jsem tak trochu v práci pořád. Snažím se s přibývajícím věkem si vyčlenit dostatek času na sport a cestování a v budoucnu i na rodinu a nemyslet jenom na baráky.

Bez jakého vybavení byste si nedovedl představit svou práci?
Na prvním místě musím samozřejmě uvést PC, které naši práci neobyčejně zefektivňuje. Na druhou stranu celkem často držím v ruce papír a tužku a určitě bych uměl projektovat i bez techniky 21. století. Kdybych stavěl dům sám jako stavitel, tak vlastně ani žádné výkresy nepotřebuji, všechno postavím selským rozumem, citem a z hlavy. Klidně bych se mohl probudit jako pan Brouček o 500 let dřív a určitě bych se stejnou profesí uživil.

Jaký je váš oblíbený architekt?

Když se podívám do historie, tak obdivuji práci gotických hutí, stavby J. B. Santiniho, ranou Vídeňskou secesi, industriální stavby 19. století a poctivou koloniální jiho - východní asijskou architekturu … Z architektury moderní to jsou především pozdní díla Le-Corbusiera a L. Kahna, srílanský architekt G. Bawa, japonský mistr se dřevem G. Nakaschima, američané R. Neutra, CH. a R. Eamsovi, F. L. Wright, portugalský L. Baragán a S. de Moura a nezaměnitelný C. Scarpa.

Jakou stavbu nejvíce obdivujete?
Klášter La Tourette …

Myslíte si, že výše vašich honorářů odpovídá úrovni a rozsahu vaší práce?
Záleží, z jakého pohledu se na věc díváte. Praktikující architekt s vlastním studiem, s přiměřeným tahem na bránu za předpokladu, že zůstane po celou dobu své praxe zdravý asi neumře chudý. Přesto ale vlastně pracuje zadarmo a svým způsobem své klienty dotuje. Když totiž vyčíslíte přidanou hodnotu nezaměnitelného architektonického návrhu a průběžných služeb architekta v průběhu výstavby domu, která je jasně vyčíslitelná ve skutečné navýšené ceně nemovitosti oproti standardní stavební produkci bez architekta, tak ta je zpravidla vyšší, než honorář architekta za danou službu.

Z jaké zkušenosti jste se nejvíce poučil?

Z vlastních praktických zkušeností, které byly alespoň ze začátku ve stylu pokus – omyl. Než jsem se naučil napsat smysluplnou nabídku, naučil se jednat s úřady a neodradit klienta hned na první schůzce, chvilku mi to trvalo. A to nemluvím o tom, že nám nikdo na škole neřekl nic o tom, jak to na stavbě zařídit, aby architekt byl skutečně hlavou celé akce, protože jedině tak vznikne dům, který se bude alespoň v hrubých obrysech podobat původnímu stavebnímu záměru z architektonické studie.

Váš největší úspěch?
Spokojení klienti, kteří se často stanou mými přáteli.

Váš největší neúspěch?
Nedokážu delegovat práci na druhé.

Co chybí českým architektům, aby konkurovali těm světovým?

Odvaha k experiemtu, odvaha se oprostit od stokrát ohraného a okoukaného neofunkcionalismu a přitom ale zůstat na zemi v přehnaně kreativních dynamických a konstrukčních vizích.

Máte nějaký nesplněný sen ve smyslu, že byste chtěl projektovat určitou stavbu nebo navrhnout interiér či nějaký výrobek?
Těším se na vlastní dům.

Existuje ve vaší kariéře nějaký významný mezník nebo osobnost, jež vás ovlivnily?
Ano, přesně si pamatuji den, kdy jsem se rozhodl asi ve 4. ročníku Fakulty architektury, že nebudu o světě kolem sebe jenom hospodsky kecat, ale že pro ostatní a tím i pro svojí seberealizaci něco aktivně udělám, a tak jsem začal organizovat různé mimoškolní aktivity pro ostatní studenty jako náčelník Spolku posluchačů architektury.

Kdyby vám měla zlatá rybka splnit tři přání, jaká by to byla?
Zdraví svoje, zdraví svých blízkých a pak trochu štěstí. Vše ostatní vyplývá z předešlého.
ArchiNEWS 1/12
Jaroslav Sládeček
 


 
 
Aktuality o informačních technologiích a architektuře vychází od roku 1999.
Vydává Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR s.r.o. ve spolupráci s earch.cz
 
© Copyright 2007 - 2012 Centrum pro podporu počítačové grafiky s.r.o. a earch.cz. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.