PROFIL

Architekt střídmé noblesy

[19.9.2011] Projektům a realizacím Kamila Mrvy věnovala pozornost již řada časopisů, jeho dílo bylo představeno i na samostatné výstavě v pražské Galerii Jaroslava Fragnera. K oboru přivedla architekta záliba v kreslení a stavebnictví. Na střední průmyslové škole stavební pak definitivně získal lásku k řemeslu a dokonce uvažoval, že se stane zedníkem. Vlastní ateliér založil v Kopřivnici před 13 lety, krátce po dokončení brněnské Fakulty architektury. Wallpaper jej dokonce zařadil mezi nejlepší mladé architekty Evropy.

V ateliérové tvorbě se Kamil Mrva na Fakultě architektury věnoval mimo jiné renovaci a rekonstrukci objektů v Huslenkách, objektu pro agroturistiku či rekonverzi průmyslových hal pro Tatru Kopřivnice. Své studium zakončil diplomovým projektem Hotel na Akademickém náměstí v Brně pod vedením prof. Miroslava Masáka. Roční povinnou praxi v průběhu studia absolvoval v architektonickém studiu GAMA u architektů Karla Pragera a Zbyška Stýbla.

První zahraniční zkušenosti architekt získal v Holandsku v rámci studijní cesty během zpracování diplomové práce. „Po dokončení fakulty jsem si naplánoval měsíční cestu po amerických stavbách architekta F. L. Wrighta, což mě velmi ovlivnilo. Wright se stal mým vzorem a studium jeho staveb velkou zálibou. Velkou inspirací je pro mě především to, jak Wright dokázal pracovat s materiálem v přírodě,” dodává. Poté strávil několik měsíců v Kanadě a po návratu založil vlastní ateliér Kamil Mrva architects.

Prožít stavbu na vlastní kůži

Ateliér Kamila Mrvy se zapsal brzy po svém založení do povědomí veřejnosti. Architekt se v současné době podílí na chodu ostravského Centra nové architektury. Své zkušenosti předává i studentům architektury nebo průmyslového designu na Fakultě architektury VUT v Brně. Prvním zásadním projektem ateliéru byl vlastní dům architekta. „Chtěl jsem si nejprve něco postavit sám a zažít proces stavění na vlastní kůži. Vytvořit dům, kde bych mohl i pracovat, a kam by za mnou mohli chodit klienti. Zde jsem realizoval svůj manifest a prožil stavbu domu z pohledu architekta, investora i stavebního dozoru,” vzpomíná Kamil Mrva.

Dům vzbudil velkou pozornost a přinesl první zakázky – projekty rodinných domů, které se vyznačují propojením soudobého architektonického tvarosloví s tradičními materiály a krajinným rázem beskydského regionu.

Architekturu Kamil Mrva nazývá službou klientovi, kterému rád naslouchá, ale nesmí být nikým do ničeho nucen. První myšlenka vždy musí podle jeho slov pocházet od architekta. „Vzniká na místě stavby, místo samotné totiž předurčuje budoucí děje. Důležité je samozřejmě také širší okolí a osoba klienta. Již první kontakt s ním mu dokáže mnoho prozradit,” upřesňuje a pokračuje: „Velmi důležitá je týmová práce v ateliéru.”

Dřevo jako stavební materiál

Kamil Mrva navrhuje své stavby v době, která vyžaduje úspory, a to především energetické. Snaha o úspornost však u něj nevede k omezení architektonické invence, spíše přispívá k vytříbenosti jeho architektonického rukopisu.

Zálibou autora je práce se dřevem. Velkým zdrojem informací v tomto oboru pro něj byly cesty po Kanadě, kde se seznámil s mnoha různými, u nás i méně známými systémy stavění. Dřevo je podle jeho slov staletími osvědčeným stavebním materiálem, který se i dnes v rukou dobrého architekta může stát mistrovským dílem.

Vlastní rukopis

Kamil Mrva navrhl řadu rodinných domů s čitelným rukopisem. Snoubí se v něm to nejlepší z valašsko-lašského regionu s moderními, až futuristicky laděnými trendy. Tento styl ovlivňuje blízkost Beskyd, kde lze stále ještě nalézt lidovou architekturu, sepětí s přírodou a citlivý vztah k životnímu prostředí.

Architekt tak vytváří jednoduché, jasné dispozice a otevřené prostory. Snaží se o jednoduché tvary, které jsou lehce zakomponovatelné do okolního přírodního prostředí. „Dalším z důvodů je ekonomická situace v tomto regionu, kdy lidé již na začátku přicházejí s daným rozpočtem, což ale někdy může být spíše výzva,” říká Kamil Mrva a dodává: „Domy by měly být především úzce spjaty s místem, kde stojí. Stavby a okolí se navzájem doplňují a dokončují.”

Každý dům jeho ateliéru je proto jiný, protože je spjat s konkrétním prostředím a dobou, ve které vzniká. U staveb v Beskydech spojuje prvky typických dřevěných roubených staveb Valašska s moderními technickými vymoženostmi, zabezpečujícími nároky moderního člověka na bydlení. „Využití přírodních materiálů oslovuje jak klienty, tak úřady. Problémem je ale nutnost schvalování staveb Agenturou ochrany přírody a krajiny v Rožnově pod Radhoštem, která by nejraději v CHKO viděla sruby s malými dřevěnými okny s mřížkou. Řada klientů by si ráda v této oblasti postavila nízkoenergetický nebo pasivní dům s prosklenou plochou, skloubený s přírodou, což je ale problém,” dodává Kamil Mrva.

Jednoduchost, čistota a účelnost

Architekt se ale nespecializuje pouze na dřevostavby. V portfoliu jeho realizací se objevují i větší stavby a soubory. Stejně jako ke dřevu, tak i k ostatním materiálům, jako jsou kámen, beton, kov nebo sklo, však přistupuje tak, aby využil jejich typických vlastností a realizoval z nich stavby jednoduché, čisté a účelné.

Kamil Mrva je označován jako architekt střídmé noblesy. Řeší otázku společných a intimních prostor v domě, vnější veřejné tváře domu a ukryté podoby stavby, kterých si na první pohled možná málokdo všimne.

(V článku byly použity informace ze seminární práce Jany Jeřábkové, Mrva – kořeny, vzdělání, inspirace v předmětu Současná architektonická tvorba, odborný garant předmětu: Ing. arch. Petr Vorlík)

1 Bečva Villa Resort, Horní Bečva
2 Hotel Olympia, Kopřivnice
3 Rodinný dům v Dolanech
4 Obchodní centrum v Rožnově pod Radhoštem
5 Rodinný dům v Brušperku
6 Rodinný dům – ateliér v Kojetíně
7 Rodinný dům Dolní Bečva
8 Vlastní rodinný dům s ateliérem, Kopřivnice
9 UAX Bernartice nad Odrou
10 Zvonička na Horečkách

KAMIL MRVA (1974) 1988–1992 Střední průmyslová škola stavební ve Valašském Meziříčí 1992–1996 Fakulta architektury VUT v Brně, bakalářské studium 1996–1997 Architektonické studio Gama v Praze 1997–1998 Fakulta architektury VUT v Brně, magisterské studium, ateliér prof. Miroslava Masáka 1997–nyní Člen Obce Architektů České republiky 2001–2006 Výuka průmyslového designu na střední průmyslové škole v Kopřivnici 2002–nyní Člen České komory architektů, 2006-2009 člen Stavovského soudu ČKA 2004–nyní Spolupráce s Fakultou architektury VUT v Brně 2005 Spoluzakladatel Centra nové architektury v Ostravě (společně s Radimem Václavíkem a Davidem Florykem, Atos6)

15 otázek pro Kamila Mrvu

Kdyby existovala možnost, volil byste v příštím životě stejnou profesi?
Ano.

Čím jste chtěl být, když jste byl malý?
Na základní škole, někdy ve třetí třídě, byl u nás nábor z OKD Ostrava. Tehdy jsem chtěl být horníkem a hrát fotbal za Baník.

Jak se díváte s dnešním odstupem na vaše první práce?
Bylo více času na každý projekt včetně dozoru. Pro stavební firmy bylo někdy těžké pochopit mladého architekta a nějakou jeho soudobou architekturu.

Kolik hodin denně trávíte v ateliéru? Pracujete o víkendech?
Dnes se snažím trávit méně času v ateliéru než dříve. Tím, že dříve jsem měl ateliér doma, byl jsem v práci neustále.

Bez jakého vybavení byste si nedovedl představit svou práci?
Tužka, papír, pastelky, pravítko a notebook.

Jaký je váš oblíbený architekt?
F. L. Wright a Mies Van der Rohe. Ze soudobých jsou to holandští a švýcarští architekti.

Jakou stavbu nejvíce obdivujete?
Fallingwater, Bear Run v Pensylvánii od F. L. Wrighta.

Myslíte si, že výše vašich honorářů odpovídá úrovni a rozsahu vaší práce?
Honorář podle řádu ČKA by měl odpovídat naší profesi. Bohužel ne vždy s tím investoři souhlasí. Navrhujeme prostory pro život, pro bydlení, pro veřejnost. Architektura je královna umění, je to jedna z nejdůležitějších profesí při vytváření nových prostor. Podle toho by měl honorář vypadat.

Z jaké zkušenosti jste se nejvíce poučil?
Na stavbě při kontrolních dnech je důležitá koordinace účastníků výstavby. Stavební firma, investor, technický dozor, architekt. Všechny nás to musí bavit. Na každé stavbě se vyskytnou problémy, jde jen o to v klidu najít řešení a pro příště se z toho poučit.

Váš největší úspěch?
Jsem rád, když se každá realizace dotáhne do konce, a investor je spokojen. Samozřejmě potěší ocenění jako třeba Stavba kraje (pozn. red.: za rodinný dům v Brušperku), Fasáda kraje (pozn. red.: za UAX Bernartice) nebo zařazení mezi nejlepší mladé architekty Evropy prestižním časopisem Wallpaper.

Váš největší neúspěch?
To nevím. Snad když klient přestane komunikovat s architektem a práci pak dotáhne někdo jiný.

Co chybí českým architektům, aby konkurovali těm světovým?
Myslím si, že v návrzích jsme jim schopni konkurovat. Bohužel ve světě vidím vnímání architektury mezi veřejností a také úředníky na jiné úrovni než u nás. Například architektonické soutěže jsou českou slabinou. Nebo výběrová řízení na projekty bez architektů, obcházení autorských práv…

Máte nějaký nesplněný sen ve smyslu, že byste chtěl projektovat určitou stavbu nebo navrhnout interiér či nějaký výrobek?
Ne, nemám takové sny. Společně s kolegy jsme si už vyzkoušeli zajímavé projekty. Jsem spokojen s tím, co děláme.

Existuje ve vaší kariéře nějaký významný mezník nebo osobnost, jež vás ovlivnily?
Karel Prager, u kterého jsem pracoval. Miroslav Masák, vedoucí mé diplomové práce. A samozřejmě moje cesty do zahraničí.

Kdyby vám měla zlatá rybka splnit tři přání, jaká by to byla?
Spokojenost, tolerance a zdraví všech, nejen nejbližších.