Rekonstrukce kostela a klášterních zahrad v Chrudimi
REALIZACE
Památkově chráněný komplex Kapucínského kláštera s dominantním objektem kostela sv. Josefa je součásti centra města Chrudimi. Po 50 letech prázdnoty a devastace se kostel stává městskou ...
Vila s bazénem
REALIZACE
„Přál jsem si velkou masu domu hodně prosvětlit, odlehčit a opticky zmenšit. Obytná část vychází z tvaru kompaktního betonového kvádru, do něhož jsou na potřebných místech vykousnuté otvory ...
Dům v Českém ráji
REALIZACE
Hlavním úkolem rekonstrukce původního stavení bylo vizuální a fyzické propojení domu se zahradou. Rekonstrukce proto znamenala radikální zásah do funkčního a prostorového uspořádání celého objektu.

POSTŘEH

Nejlepším kritériem nejlepšího je, když . . .

[22.6.2011] Xref do pracovního listu, jinak to může dělat jenom úplný blbec! Už kolikrát jsem zažil vyhrocené debaty na téma, jaký je nejlepší nebo dokonce jediný správný archicadovský postup. Nejrychlejší se dá stopnout, ale nejlepší? Co je nejlepší, ví porotce. Tedy myslím. Jsem porotcem za ArchiCAD v soutěži Můj rodinný dům.

Pro první ročník, jehož vítězové přebírali ceny před třemi lety, jsem si stanovil jako hodnotící kritérium Navigátor. To je ta funkce, která z ArchiCADu dělá automat na výkresy. Kdo s Navigátorem pracuje špatně, ten nemá šanci. Hodnocení, aspoň v prvním kole, bylo jednoduché. Pokud se dobře pamatuji, Navigátor použili pouze tři soutěžící. Ročníky druhý a třetí byly podobné, pro mě už ale trochu rozporuplné. Jako archicadista jsem si přál podle manuálu správné a přímočaré využití možností ArchiCADu. Jako porotce jsem toužil po jednoduchosti hodnocení.

Skutečnost byla někde mezi. Soutěžící středoškoláci se zlepšili, Navigátor použili téměř všichni. Někteří důsledněji, až akademicky správně, jiní méně. Hodnocení byla dřina. Čtvrtý letošní ročník se jevil jako úplné peklo. Nejvíce projektů. Návrhy domů a grafické pojednání prezentačních plachet na úrovni vysoké školy. Navigátor použili všichni. Nikdo akademicky správně, ale všichni tak, aby udělali přesně to, co potřebovali a ani o kousek navíc. Prostě jako když máte zvládnuté řemeslo. Archicadista jásá, hodnotitel trpí.

Nejlepší nakonec nebyl ten, kdo postupoval podle manuálu, ale ten, kdo pracoval nejefektivněji. Kdo zpracoval v počítači všechny dokumenty/výkresy, které soutěž vyžaduje. Nic více, nic méně, při vložení minimálního úsilí. Toto hledisko pro nejlepší stačilo na vytvoření skupiny favoritů, ne však na určení vítěze. Pro hodnocení lepší/horší jsem si nakonec musel pomoci s dalšími kritérii – využitím archicadovských fines či mírou odvahy autora pustit se do konstrukce nestandardního vzhledu domu. Vyhrál by tak student, který jako jediný využil k vyhodnocení energetické náročnosti svého domu EcoDesigner.

Z popsané zkušenosti se soutěží Můj rodinný dům by se mohlo zdát, že hodnocení porotce – archicadisty je jediným rozhodujícím hlasem. Není. Porotců je pět, reprezentují různé pohledy na soutěžící projekty, tj. využití komínů Schiedel, energetická náročnost, architektonický návrh, stavební řešení a využití softwaru při projektování.

Proč tak dlouho o soutěži? Privilegium porotce je současně závazkem a zodpovědností a přináší práci navíc. Co třeba stanovit kritéria, podle nichž by se měřila efektivita? To chce ale energii a tou je třeba šetřit. Nejlepším kritériem nejlepšího se tak jeví, když mě to baví. Porotcem je každý z nás a, co je nejlepší, si rozhoduje sám.
ArchiNEWS 2/11
Tomáš Lejsek
 


 
 
Aktuality o informačních technologiích a architektuře vychází od roku 1999.
Vydává Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR s.r.o. ve spolupráci s earch.cz
 
© Copyright 2007 - 2012 Centrum pro podporu počítačové grafiky s.r.o. a earch.cz. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.