POSTŘEH

To je... ArchiCAD

[2.5.2011] Když jdu po ulici nebo si prohlížím fotografie domů, skoro vždy se mi vtírá otázka, v čem byl ten barák vyprojektován? Neodbytnou otázku si omlouvám profesionální deformací, protože jinak je naprosto nesmyslná. Proč by použitý software měl jít určit podle domu nebo dům podle softwaru? Je to přece nástroj jako tužka. A kdo pozná, jakou tužkou byl dům naskicován.

Software si lze pořídit za různým účelem. Iziska zabírá příliš mnoho místa, počítač je menší. Klient vyžaduje počítačové vizualizace. Kancelář chce zefektivnit „řemeslnické“ práce při zpracování technické dokumentace zavedením komplexního projekčního systému. Ať už tak nebo tak, program netvoří architekturu (i v případě parametrického projektování lze těžko připustit tezi „architekt byl nahrazen počítačem“), ale usnadňuje nebo dokonce odstraňuje práci.

V případě zavádění něčeho tak zásadního, jako je komplexní počítačový systém, je více než rozumné zvážit řadu hledisek. Pracovní postupy programu (lze to pojmenovat i jako filozofie programu) musejí korespondovat s pracovními postupy v kanceláři, nebo musejí být všichni připraveni na změnu.

Kancelář musí disponovat lidmi, kteří s programem umějí, nebo se o nich dá předpokládat, že se jej naučí. I tak je dobré mít rozumnou jistotu, že se takoví lidé dají sehnat. Jednotlivé funkce programu jsou také důležité, ale, když nelze konkrétní konstrukci vymodelovat jedním způsobem, půjde to jiným. Filozofii programu ale nikdo nepředělá.

Komplexní systém rovněž není krabicové řešení, vyžaduje komunikaci, spolehlivý servis, respektive hotline. Nejedná se pouze o program, ale i o hardware, na kterém program běží, a který by měl být dodavatel schopen dodat nebo o něm aspoň něco vědět. Pravděpodobně vznikne potřeba úvodního školení a následného doškolování. Důležitá je obchodní politika výrobce ve vztahu k aktualizacím, tedy upgradům, a předpoklad, zda vůbec nějaké aktualizace budou, zda výrobce programu a jeho distributor budou žít ještě pár let.

Nedávno na mě zablikal e-mail: „Na stránkách ArchDaily jsem narazila na článek o nových fontánách na plzeňském náměstí Republiky. Při pohledu na rendry jsem si říkala, že to musí být ArchiCAD, a skutečně – autor projektu používá tento software. Jedná se o zajímavý a neobvyklý projekt, rádi bychom jej zmínili v …“ Veronica z marketingového oddělení Graphisoftu je určitě hodně vnímavá. Nicméně fakt, že program ovlivňuje zpracování projektu, je jasný. A tak otázka, která se mi honí hlavou při pohledu na různé realizace, se stává už naprosto legitimní.

Jaké funkce a postupy byly použity v případě, že nástrojem byl ArchiCAD, a proč zrovna ty? Nová rubrika Jak využít nástroje má plnit funkci brainstormingu. Projekty představované v ArchiNEWS jsou sice podrobnější, ale jen nápovědou. Při jejich prohlížení se často nemohu ubránit kacířskému: že by přece jenom program ovlivňoval výsledné dílo? Jestliže všechno funguje dobře, tak je přece zredukováno mechanické rýsování a je víc času na vymýšlení.

Díky možnostem programu je schopen jeho uživatel nabídnout služby, které by klient jinde nezískal. Práce s programem je zábavná a vytváří pohodu na pracovišti. ArchiCAD mi do toho dobře zapadá, patnáctka naprosto perfektně. Už jsem ji viděl, ale nemůžu ani naznačovat...