Od prkna přes CAD k BIM
[15.1.2011] Počátky teorie BIM sahají až do sedmdesátých let, kdy se o principu informačního modelu poprvé zmiňuje Charles M. Eastman z Institutu technologie v Georgii ve Spojených státech. Informační model budovy, který se v ArchiCADu nazývá virtuální budova, představil jako první Graphisoft už v roce 1987. Dnes, a to i přestože světoví lídři v software pro architekturu a stavebnictví hovoří o nesporných výhodách BIM, neustále roste prodej 2D kreslicích CAD programů.
Nemyslím si, že by architekti a projektanti měli špatnou zkušenost s nově nabízenými nástroji pro projektování, ani že nabízené nástroje jsou nepotřebné. Myslím si ale, že český uživatel CAD je konzervativní, nedůvěřuje v nové možnosti a není příliš ochoten měnit zaběhnuté rutinní návyky. A vlastně, proč měnit něco, co funguje.
2D CAD nástroje bezpochyby fungují. Za třicet let své existence zaznamenaly vývoj a ten, kdo je dokonale ovládá, má opojný, avšak mylný pocit, že efektivnější program neexistuje. Tyto nástroje mají své limity, které nelze dalším vývojem v budoucnu překročit.
U nasazení BIM software
jde o určitou změnu
v myšlení, v pracovních
postupech a návycích,
jež v podstatě vedou
k nové metodice práce.
Základní výhody BIM řešení bývají uvedeny na reklamních letácích i webových stránkách všech jejich předních světových výrobců. Jako každá reklama, také ta na BIM, ale nesděluje možná úskalí a důsledky používání daného produktu.
U nasazení BIM software jde o určitou změnu v myšlení, v pracovních postupech a návycích, jež v podstatě vedou k nové metodice práce. Tento mentální přechod je často přirovnáván k přechodu od rýsovacích prken k projektování prostřednictvím CAD. Vzpomínáte na pionýrské začátky? Na to, jak nebylo snadné zvyknout si, že nevidíme výkres jako celek, ale pracujeme většinou s výřezem na tehdy navíc ještě nepříliš kvalitním monitoru? Hotové výkresy se najednou nehromadily na stole vedle prkna, ale pouze se ukládaly kamsi do počítače na nějaký pevný disk. Vzpomínáte, jak děsivě to bylo virtuální? A jak reálné byly trampoty s tiskem výkresů na tehdejších výstupních zařízeních – pérových plotrech?
Dnes máme zcela jiné hardwarové i softwarové možnosti. Za uplynulé tři desetiletí vývoje se navzájem software a hardware doháněly ve svých výkonech. Většinou to vypadalo, že počítače výkonově nestíhají, a stále náročnější CAD aplikace vždy záhy naplnily hardwarové limity. Avšak vývoj jde stále dopředu. V současné době se dá říci, že máme k dispozici kvalitní hardware i odpovídající BIM řešení.
Historie se opakovat nebude, na přelomu 80. a 90. let tu byly jiné podmínky. Počítače se začaly uplatňovat ve všech oborech. Bylo tu nadšení z počítačů, nadšení z toho, co vše bude s počítači možné rychleji a efektivněji zvládnout.
Podmínky dnes jsou odlišné, krize se nám proběhla po zádech, někomu zlomila i vaz. Vznikla panika, která se dotkla všeho, včetně stavebnictví, jež je spojitou nádobou s projektováním. Mnoho ateliérů zredukovalo výrazně počet zaměstnanců. Těch, kteří přežili v původním složení, je poskrovnu. Architekti mnohem hůře shánějí práci. Zakázky se rozhodně nehrnou. Ty časy, kdy nebylo možné zavadit o architekta, projektanta, jsou prostě pryč.
Něco zlé je vždy pro něco dobré. A tak nezbývá než se zamyslet, jak svou práci dělat efektivněji než doposud, a začít se zajímat o nové možnosti, jak pozvednout efektivitu práce v ateliéru i s ohledem na situaci, ve které se nyní nacházíme. Až se rozjasní, štěstí bude přát připraveným. Tím spíše těm na BIM připraveným.