Expozice k dějinám Němců v českých zemích
[19.10.2011] Pro budovu rekonstruovaného Muzea v Ústí nad Labem připravuje Collegium Bohemicum ve spolupráci s Institutem pro saské dějiny a etnografii v Drážďanech stálou expozici dějin německy mluvících obyvatel českých zemí. V soutěži na ztvárnění této expozice zvítezili Projektil architekti.
Architektonické řešení
Při návrhu koncepce expozice výstavy autoři vycházeli ze dvou základních faktů: Ústí nad Labem je bývalým významným centrem českých Němců a výstava je situována do objektu zprvu německé, posléze české školy. Již samotný fakt, že se v těchto prostorách učilo jak německy tak česky, v závislosti na tom, na čí straně stála historie , je velmi důležitý. Němci i Češi seděli ve stejných lavicích, připravovali se ve stejných sborovnách. Padaly zde pochvaly i tresty, intrikařilo se, o přestávkách se po chodbách honili obě národnosti. Samotná stavba je reálným místem dějin Čechů a Němců. Prostory, ve kterých má být instalována výstava Němců v Čechách, jsou tak samostatným exponátem. Stěny místností zažily a uchovaly historii vztahů. Mají uši. Mohly by vyprávět.
Architekti se proto rozhodli nedotýkat se fyzicky těchto stěn. Vlastní expozice bude instalována v prostoru místností v samostatných objektech nebo jako otevřená volná instalace. Stěn se dotýká pouze světlo jako pojítko mezi současností a historií. V jednotlivých kapitolách tak budou na zeď promítány dochované archivní fotografie či filmy. Hlavní úvodní text ke kapitolám místností je jemně natupován na stěny.
Grafické řešení
Grafika expozice a vizuální komunikace muzea a sdružení Collegium Bohemicum jsou velmi úzce provázány. Celkový koncept architektonicko-výtvarného řešení muzea, budova bývalé školy jako exponát, se v grafickém řešení a vizuální komunikaci projevuje v několika rovinách.
1) Písmo - Rukou psané písmo inspirované žákovským čmáráním po lavicích či zdech. V expozici je uplatněno na zdech chodeb, které mají působit odlehčeným dojmem a poskytovat pouze základní informace. Celkové optické vyznění sloupců textů bude vytvářet rytmickou hru, dráždivě lehce odlišnou pro oba jazyky. Stejná hra se uplatňuje ve vizuálním stylu.
2) Název muzea a logotypy - Název muzea je jednoduchý a natolik zajímavý, že se návštěvníkům vryje hluboko do paměti. „ Ich liebe dich“ je jedním z takových možných názvů. Reprezentuje kladný vztah jednoho k druhému. Ať je to Němec, Rakušák, Čech či Ital se sudetskými předky. Napsán neohrabaným rukopisem ztrácí něco ze své politické patetičnosti (obnovovaný vztah k odcizenému národu, lásku k vlasti...) a s příjemnou lehkostí odkazuje i ke studentským láskám.
V druhé variantě jsou představeny dvě samostatné značky, zvlášť pro muzeum a zvlášť pro sdružení, které spojuje jednotný grafický styl - kresba (název muzea, hranice) a písmo. Hledání tvaru (kresba rukou) hranic Českých zemí zároveň symbolizuje jejich proměny v čase a může se jim více či méně reálně přibližovat. K názvu sdružení "Collegium Bohemicum" je možné doplňovat přípony dle potřeby, například "Knihovna".
3) Dárkové předměty apod... - Pro vizuální komunikaci, reklamu, dárkové předměty atd... je navrženo využít germanismy, jako symbolu stále živé stopy po našich dřívějších sousedech (edukativní přínos). Některé - ty nespisovné, mohou být uličnicky nevázané a humorné, jiné, jako například taška, či sáček, mohou překvapit.
Zdůvodnění základních specifických částí zvoleného řešení
Úvodní místnost nemá být místností plnou exponátů, předmětů, které pohltí přicházejícího návštěvníka. Je důležité hlavně z pohledu cílové skupiny expozice (školní mládež), vytvořit kvalitní vizuálně - informativní vstup do expozice. Tento záměr docilujeme vtipnou, propracovanou a nedlouhou projekcí - filmem. Pro skloubení projekce s požadavkem vystavení takového množství exponátů byla zvolena vhodná moderní technologie, kdy se v čase dle scénáře mění vitrína s předměty na neprůhlednou promítací stěnu. Obé se vtipně doplňuje (předměty umístěné ve vitríně se objevují také ve filmu).
Závěr
Identita místa, do níž byla expozice situována, by neměla být potlačena či zdvojována novou, expandující identitou výstavy. Proto se autoři návrhu snaží informace a dojem z expozice zprostředkovávat v souladu s kontextem bývalé školní budovy jednoduchými a někdy i rafinovanými/interaktivními architektonicko-výtvarnými prostředky. Zatahují návštěvníka aktivně do historie. Respektují kontext místa a jeho genia loci, který se zde v průběhu 20.století změnil v lieu de mémoire.
| název stavby |
Expozice k dějinám Němců v českých zemích |
| místo stavby |
Masarykova 3/1000, Ústí nad Labem |
| investor |
Collegium Bohemicum o.p.s. |
| autorství |
Projektil architekti - Mgr. Akad. Arch. Roman Brychta, Ing. arch. Petr Lešek |
| spolupráce |
Ing. arch. Bohdana Linhartová, Ing. arch. Tomáš Bouma |