PROJEKT

Neofunkcionalistická Městská plovárna v Luhačovicích

[1.10.2008] Současná plovárna v lázních Luhačovice z roku 1927 je již léta terčem kritiky, nyní ji čeká přestavba. Současný objekt svou velikostí nedokáže nejen pokrýt nároky pětitisícového města, ale ani plnit funkci celoročního a kondičního plavání v tradičním lázeňském městě. Stavba je unikátní tím, že se nachází přímo v městské zástavbě kousek od centra. Na druhou stranu její poloha ji znevýhodňuje – objekt nelze dále plošně rozšiřovat.

Návrh Ladislava Semely z firmy UPOSS na přestavbu areálu městských lázní zvítězil ve veřejné soutěži vypsané městem Luhačovice. V současné době probíhají projektové práce. Návrh zahrnuje plaveckou část se čtyřmi pětadvacetimetrovými drahami, zážitkový bazén s atrakcemi, vnitřní bazének pro děti, parní kabinu, whirlpool, bufet a venkovní terasy na slunění. Se zahájením stavby se počítá koncem příštího roku za finanční podpory Evropské unie. Plovárna by měla být otevřena v roce 2011.

Urbanistické a historické souvislosti

Plovárna jako zásadní funkční, architektonický a urbanistický prvek spolu se čtyřmi lázeňskými pensiony tvoří jádro funkcionalistického souboru zvaného Bílá čtvrť. Autorem návrhu původní plovárny, urbanistického řešení Bílé čtvrti a výrazné budovy pošty je architekt Bohuslav Fuchs. Plovárna a hotel Krystal tvoří funkcionalistickou odpověď na známější secesní stavby ve městě (např. od Dušana Jurkoviče). Stavba, budovaná společně s lázeňskými pensiony Ivo, Kras, Avion, Viola a Radun v letech 1926–1927, svým významným umístěním v urbanistickém konceptu podkovy „řídí“ všechny objekty ve svém okolí a orientuje jejich rekreační části. Současná stavba sestává z plaveckého bazénu, brouzdaliště a prostoru pro slunění. Hlavní bazén je dlouhý 37 m a široký 15 m, asi ve dvou třetinách rozdělený zdí na dvě části. Hloubka bazénu v plavecké části se pohybuje od 100 do 160 cm a od 60 do 100 cm v neplavecké části. Součástí objektu jsou i převlékárny a toalety.

Architektonické a stavební řešení

Projekt přestavby plovárny vychází ze spojení exkluzivity letního slunění v přírodě a výhod krytého bazénu s celoročním provozem. Důležitým předpokladem, který vychází z citlivého přístupu k přestavbě, byla snaha co nejméně změnit kolorit stávající letní plovárny. Autor se při zpracování studie a projektu držel pěti následujících zásad:

• podřízenost a zvýraznění původního urbanistického konceptu a zachování plovárny jako vyvrcholení veřejného prostoru vymezeného „podkovou“ okolních ulic. Hmota nově navrženého objektu je symetrická s jasně patrným nasazením na osu „podkovy“, oblé rohy reflektují její tvar. Objekt je navržen s velkým atriem se zelenými terasami pro slunění, které zachovávají kolorit plovárny s letním sluněním  soulad s ostatními objekty Bílé čtvrti, respekt vůči principům funkcionalismu. Autor použil snadno uchopitelnou kompozici s jasnou myšlenkou a členěním funkcí, která ctí „semperovské učení“ – tedy dává z venku najevo svou vnitřní náplň. Použití čistých materiálů vlastních funkcionalismu už jen podtrhuje lázeňskou atmosféru výrazná příslušnost k lázeňství.
  
• Vstup do objektu s použitím vysokého řádu je alegorií ke slávě, luxusu a majestátnosti římských lázní. Použití odpovídajících materiálů, bílé barvy a silného symetrického konceptu podpořeného urbanistickou organizací okolí dotváří solidnost objektu a jasně dává najevo jeho příslušnost, úlohu a atraktivitu v lázeňském městě
  
• vnímání objektu plovárny ze všech pohledů jako jednopodlažní budovy. K maximálnímu možnému výškovému snížení navrhovaného objektu vedla autory povaha terénu. Současná plovárna je jakýsi „kotel“, do něhož shlíží terasy a okna z okolních vil. Samotnou bazénovou halu proto autor umístil do nejhlubší části a minimalizuje tak plochu její střechy, která navazuje na okolní terén. Původní „kotel“ obnovuje atriem s širokými, k bazénové hale se svažujícími, zelenými terasami pro letní slunění. Těmito terasami byly zakryty nutné provozní zázemí plovárny, šatny a foyer. Z pohledu okolních domů tedy došlo k naprosto minimálnímu zmenšení současné zelené plochy, na níž se udržel pestrý lázeňský život. Z venku rozlehlý kompaktní objem dává tušit přítomnost velkého bazénového provozu a z vlastní bazénové haly je příjemný výhled na terénní vlnu teras. Prostředí plovárny je tak více komorní, což je lázeňskému prostředí bližší. 
• ekologická udržitelnost. Maximální obnovou zelených ploch a znovu vysázením aleje podél ulice Bílá čtvrť budou eliminovány nežádoucí světelné odrazy zpět do přírody, sníží se prašnost, hlučnost a zvýší se pohledová pohoda. Parkování v novém etážovém objektu před plovárnou a přestavba sousedícího Fuchsova lázeňského pensionu Radun v čtyřhvězdičkový hotel jsou předmětem dalších projektů. Jejich cílem je obroda zapomenutého funkcionalistického bohatství lázní Luhačovic a elegantní architektonické ucelení a důstojné dokončení „Fuchsovy“ funkcionalistické Bílé čtvrti.

 

Zpracování projektu

Autor projektu své návrhy konzultoval s profesorem fakulty architektury VUT v Brně Prof. Ing. arch. Ivanem Rullerem, technickými konzultanty, stavebními inženýry projekční firmy UPOSS, statiky a externími specialisty. Po vypracování architektonické studie v ArchiCADu a dokumentace pro územní řízení přešel projekt do dalších stupňů, kdy je koncept virtuální budovy dále propracován stavebními techniky a v ArchiCADu doplňován daty externích specialistů pracujících v různém softwarovém prostředí. UPOSS nyní pokračuje na dalších stupních projektu včetně dokumentace pro provedení stavby. Architektonicko-stavební část projektu je rozpracována v ArchiCADu, profesní specialisté většinou disponují AutoCADem. ArchiCAD umožňuje architektovi i hlavnímu projektantovi neustálou supervizi nad projektem a zajišťuje datovou pluralitu projektu. V UPOSS na projektu jako tým pracují dva stavební inženýři a architekt, který za pomoci překladačů komunikuje se statikem a sedmi externími specialisty a technology.

název stavby	Neofunkcionalistická Městská plovárna v Luhačovicích
místo stavby	Luhačovice, Solné 524
investor	Město Luhačovice
autorství	Ing. Jana Semelová, Bc. Ladislav Semela
spolupráce	Ing. Vladimír Moravec, Ing. Jaromír Bednařík, Ing. Milan Petrů, KBprojekt, GISarch, Centroprojekt