Rekonstrukce a dostavba areálu firmy Steel Partner
REALIZACE
Původně rodinný dům s rozsáhlým pozemkem, situovaný na rušné křižovatce v Ostravě-Porubě, byl upraven pro potřeby firmy Stell Partner a doplněn o nový objekt s multifunkčním využitím, určený ...
Rekonstrukce nádražní budovy a restaurace Poděbrady
REALIZACE
Jedna z prvních funkcionalistických nádražních budov na našem území, navíc nedávno prolášena za kulturní památku, se v roce 2015 dočkala částečné rekonstrukce. Záměr byl jasný - částečně ...
Obytná zóna K Lukavici
REALIZACE
Projekt představuje 18 řadových nízkoenergetických rodinných domů s kompletní novou dopravní a technickou infrastrukturou. Rodinné domy jsou koncipovány ve dvou velikostních kategoriích 4+kk a 5+kk.

REALIZACE

S respektem a vědomím času

[12.2.2016] Výsledný návrh nové budovy Centra (CPTO) vzešel z architektonické soutěže konané v minulém roce, kterou vyhrál ateliér Pelčák a Partner Architekti pod vedením zkušeného architekta Petra Pelčáka. Ten zvítězil v konkurenci dalších 21 návrhů, které představily široké spektrum kvalitních architektonických řešení. Ostatně aby ne, mezi soutěžícími byla celá řada uznávaných architektů. Namátkou jmenujme ateliéry takových architektů, jakými jsou Martin Rajniš, Ivan Kroupa, Petr Bouřil nebo Pavel Joba a dalších…

Architektonická soutěž

Vyhlásit architektonickou soutěž byl závazek univerzity, neboť plánům na nové centrum předcházela demolice původní porodnice, která se nesetkala s velkým pochopením veřejnosti a řadu námitek tehdy vznesly i někteří architekti a historici. I proto se vedení univerzity rozhodlo vyhlásit architektonickou soutěž o návrh, nikoliv veřejnou zakázku, ačkoliv tento náročnější způsob výběru není v českých podmínkách příliš častý. Důsledně byla také hlídána nezávislost soutěže a kvalita soutěžních návrhů. Všichni porotci se shodli na vysoké kvalitě všech odevzdaných návrhů, což přímo souvisí s precizností zadání soutěže, které rovněž hodnotili velmi kladně.

Náměstí jako srdce kampusu

Vítězný návrh společnosti Pelčák a partner, s. r. o., tvoří vícepodlažní budova do tvaru písmene L s delším podélným křídlem umístěným východozápadní osou po vrstevnici. Návrhem nové budovy se architektonickému týmu povedlo dotvořit z neúplného univerzitního kampusu smysluplný celek s ústředním náměstím, parkem, rozptylovou loukou a dalšími venkovními plochami. Novou budovou tak univerzita získá nejen nové prostory, ale současně bude vyzdvižena kvalita celého areálu kampusu především s ohledem na příjemný a logický provoz studentů a zaměstnanců univerzity. Ústřední prostor náměstí bude sloužit nejen k setkávání a relaxaci ve vnějším prostředí, ale rovněž má ambice být dějištěm univerzitních ceremoniálů jako jsou promoce a další. Před novou budovou je vedle ústředního náměstí navržen také park, který je vymodelován do vln tvořících val. Žulové parkové pěšiny se širokými spárami prorůstajícími trávou jsou příjemnou alternativou ke zpevněné ploše náměstí.

Architekti při svém návrhu neopomíjeli ani vazby k širšímu okolí. Zachován je tak průhled k vrcholu Větruše, jenž ční nad městem. Do náměstí se rovněž otevírá foyer před největšími přednáškovými sály ve východním křídle. V úrovni parteru je tak prostor náměstí vizuálně propojen s „veřejnými“ prostory budovy CPTO. Prostor náměstí a přilehlé pěší komunikace jsou navrhovány s upřednostněním pohybu pěších, ačkoliv v případě potřeby mohou být nově navržené pěší komunikace pojížděny.

Svůj význam má i promenáda podél jižní fasády CPTO propojující Thomayerovu ulici na východě a původní Mendělejevovu na západě.

Osvědčeným motivem, který ocení uživatelé především v letním období, je vodní prvek navržený podél západní fasády. I vizuálně vnáší padající proud vody živý prvek, který je vítaným zpestřením prostoru náměstí.

Budova CPTO

Půdorysný tvar budovy CPTO a jeho umístění vychází z geometrie existující části kampusu i původního nemocničního areálu. Tvar jeho objemu vytváří figuru jasně rozeznatelnou v obraze města. Osa příčného, vyššího křídla vytváří výrazný vertikální motiv při příjezdu z centra města a jasně tak poukazuje na jednu z jeho významných staveb a to jak co do účelu, tak co do architektonického zpracování. Architektonický výraz budovy je řešen v souladu s funkční náplní objektu a tradičním zpracováním obdobného typu budov. Vážnost instituce dotváří střízlivě pojaté fasády tvořené železobetonovými pilíři a obložené cihelnými pásky. Pravidelné rastrování oken umocňuje jasný řád, který vládne uvnitř i vně budovy.

Vítaným zpestřením při pobytu uvnitř budovy je hlavní vertikální jádro tvořící spojující článek dvou kolmých křídel, rozšířený v každém podlaží o prostor respiria, otevřený k jižní fasádě s výhledem na město a do údolí Labe. Výtahy jsou umístěny v prosklené šachtě, která předně zajišťuje přístup slunečního světla do středu budovy a slouží tak jako jakýsi vertikální světlovod, a současně nebrání vizuálnímu propojení hlavního schodiště s respiriem a zachovává tak nerušené dálkové výhledy z tohoto prostoru.

Dispozice budovy a konstrukce

Ve vstupním podlaží jsou situovány malá aula a největší přednáškové místnosti, další učebny se nacházejí o patro níže v přízemí. Obě přízemní podlaží – ze strany náměstí a parku – jsou v návaznosti na hlavní vstup propojeny patrovou vstupní halou. V té je navrženo další schodiště, které je vedeno paralelně s venkovním schodištěm umístěným v bráně propojující náměstí s parkem. Obě tato schodiště tvoří jeden vizuálně sjednocený celek mající charakter hlediště či auditoria. V přízemí je v návaznosti na vstupní patrovou halu umístěn provoz děkanátu.
Podél náměstíčka jsou v přízemí situovány „veřejné“ prostory objektu CPTO s„živým“ provozem jako jsou menza, bufet, fakultní klub a přednáškové sály.

Konstrukčně je budova navržena jako železobetonový skelet s monolitickými stropy, prefabrikovanými fasádními nosnými pilíři a monolitickými sloupy uvnitř budovy. Střecha je navržena jako vegetační s extenzivní zelení.

Hospodárnost provozu a energetická náročnost budovy

Budova CPTO byla od počátku navrhována s ohledem na hospodárnost provozu a s tím související energetickou úspornost budovy, a to jak při tvorbě architektury jako takové, tak využitím moderních metod a technologií. Na provozní úspornosti se tak podílí optimální plocha prosklení fasády (prosklené plochy tvoří cca 35% povrchu fasády), ale i navržený systém vytápění. Navržené konstrukce i technologie by měly zajistit pasivní standard budovy. Budova navíc obsahuje inteligentní systém řízení. Osvětlení je převážně navrženo jako automatické, reagující pružně na intenzitu světla.

Počítačové zpracování soutěžního návrhu

Architektonický tým ateliéru Pelčák zpracovával soutěžní návrh v programu ArchiCAD, kde využíval především výhod provázanosti 3D modelu a z něj generovaných 2D výkresů. Při tvorbě studie architektům pomáhala zejména rychlá modelace a editace prvků v celém modelu. Toho využívali například při řešení fasády, jejíž finální podoba procházela vývojem a díky práci s moduly a profilovými prvky bylo pak navrhování různých variant fasád významně usnadněno.

V současnosti je projekt ve fázi zpracovávání dokumentace pro územní řízení, kde je využíván nástroj ArchiCADu Teamwork přes BIM server za účasti celého projektového týmu. Jak se tedy ukazuje, vytvoření podrobného 3D modelu má význam již od architektonické studie až po další projektové fáze, kdy každá z nich využívá specifické nástroje, jež jí software nabízí. S větším rozsahem a podrobností projektu pak samozřejmě výhody narůstají a práce na základě snadno editovatelného a kontrolovatelného modelu má svůj význam i při eliminaci chyb a koordinaci všech zúčastněných profesí.

Architektura v kontextu svého okolí

Hodnotíme-li návrh budovy jak v širším měřítku, tak v kontextu kampusu jako takového, musíme v souladu s porotou souhlasit se záměrem architektů, tj. snahou o přívětivost stavby ke svým uživatelům, ale i ke svým sousedům – již stojícím budovám kampusu, ale i širšímu okolí areálu a urbanistické koncepce města jako takového. Návrh pracuje s vědomím času a snaží se jej takříkajíc získat na svou stranu. Již předem počítá s přirozenými jevy, jako jsou vrstvení, patina, které stavbu neoslabují, ale naopak postupně přidávají na její kvalitě.

Architektonická soutěž alfa a omega úspěchu

Soutěžní návrh ateliéru architekta Pelčáka se prosadil v bohaté konkurenci dalších 21 návrhů jako nejideálnější řešení pro dané zadání vypsané investorem formou architektonické soutěže. Odměnou investorovi za vynaložené úsilí s vypsáním architektonické soutěže dle hodnocení poroty vedené docentem Janem Jehlíkem, budiž pochvalné uznání: „Porota konstatovala, že architektonická soutěž byla připravena na vysoké úrovni. Vyhlašovatel díky tomu obdržel široké spektrum návrhů, což umožňovalo vybrat velmi kvalitní návrhy do 2. kola soutěže, které všechny považuje porota za nadprůměrné.“ Co k tomu dodat? Snad jen to, že kouzlem jakéhokoliv soutěžení je, že vyhrát může pouze jeden, ten nejlepší. Na závěr snad už jen jediné přání, ať je v Česku do budoucna vypisováno více a více podobně úspěšných architektonických soutěží.

název stavby S respektem a vědomím času
místo stavby Kampus UJEP v Ústí nad Labem
investor Univerzita Jana Evengelisty Purkyně
autorství Pelčák a Partner Architekti: Pavel Dvořák, Jan Foltýnek, Martin Jireš, Jan Kubát, Petr Pelčák, David Vahala
spolupráce
Karolína Řeháčková
 


 
 
Aktuality o informačních technologiích a architektuře vychází od roku 1999.
Vydává Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR s.r.o. ve spolupráci s earch.cz
 
© Copyright 2007 - 2012 Centrum pro podporu počítačové grafiky s.r.o. a earch.cz. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.